Pivolympiáda - kategorie 11

Kategori 11 byla vyrovnanější. Pro úplnost vystavuji hodnocení včetně známek jednotlivých rozhodčích.

Pecha Kucha Night Prague n. 4

Petr Babák (Laboratoř)
Tomáš Bindr (Atelier38)
Darja Čančíková
Ellement
Irakli Eristavi a Martin Jančok (zerozero)
Irena Fialová a Jana Tichá (Zlatý řez)
Michal Froněk a Jan Němeček (Olgoj Chorchoj)
Milan Houser
Tereza Janečková
Projektil architekti
Martin Rajniš (e-M.R.AK.)
Cyril Říha
Jan Schindler (4A architekti)

Kino Aero
Biskupcova 31
130 00 Praha 3

www.pechakucha.cz
20. září 2007

Utrpení knížete Sternenhocha

Scénář, režie a scéna: David Jařab

Groteskní drama o lásce a nenávisti doslova až za hrob.Nevstupujte do svazku se spícími démony! Můžete pak dostat do palice takovou ránu, že tma, která po ní nastane, bude strašná. A pak už si budete jenom přát: Do prdele, jestli se z tohohle včas neprobudím, tak tady dozajista vypustím duši.

Hrají: Martin Finger, Vanda Hybnerová, Ivana Uhlířová, Stanislav Majer, Jiří Štrébl, Roman Zach

Divadlo Komedie
Jungmannova 1
110 00 Praha 1

www.prakomdiv.cz
Premiéra 20. 4. 2007

Pivolympiáda - kategorie 10

Protože jsme se s kolegyní šéfredaktorkou neshodli na hodnocení kvality piv, rozhodl jsem se vystavit zde první část výsledků Pivolympiády, která se konala v červenci tohoto roku. Podařilo se nám sehnat celkem zhruba 70 zástupců, které jsme rozdělili do kategorií 10, 11, 12a, 12b.

"Anonymní vzorky byly distribuovány 4 porotcům, z nichž každý měl v daném okamžiku jiný vzorek. Hodnocení vzorků probíhalo (mimo verbálních výstřelků u některých mimořádně nechutných exemplářů) výhradně písemně, a to známkou 1-5 včetně mínusů (školní klasifikace byla zvolena proto, že v závěrečné fázi degustace už by porota jiný systém pravděpodobně neudržela.

Známka mohla být doplněna písemným hodnocením případně znaleckým tipem na konkrétní produkt, což často nepřispělo ke zvýšení prestiže poroty."

Sebastiano Vassalli - Archeologie přítomnosti

"Román předního italského prozaika se v příběhu společensky angažované dvojice „osmašedesátníků“ Lea a Michely, toužících ve shodě s duchem doby změnit svět k lepšímu, a jejich absurdně tragického konce vrací k období, jež se už pomalu stává historií, pro generaci postav románu však zároveň zůstává živou součástí jejich individuálních osudů. Vassalliho pátrání po mýtech ovládajících Leovy, Micheliny i jeho vlastní vrstevníky brilantně zachycuje atmosféru doby a jejích marných snů, za nimiž se dokáže ohlížet se smutkem i ironickým nadhledem."

Aktivisté za nebo naopak proti nečemu tu budou vždy, stejně jako lidé, pro které je vždy na čelných místech jejich osobní prospěch a blahobyt. A stejně tak tu budou i "ti ostatní", jejichž pocity zodpovědnosti (viny, mesiášství..) nejsou silné natolik, aby je přiměly ke vstupu do politiky, ekologickému zemědělství nebo ubytovávání běženců. K takovým postavám patří i vypravěč příběhu, začínajícího v 60. letech. Studentské bouře, nové směry a v nich dva aktivisté, Leo a Michella. Právě prostřednictvím této dvojice, angažující se ve všech kampaních od zřízení parku přes světový mír, antimilitarismus, antiglobalismus a ekologické zemědělství můžeme projít dějinami tehdejší přítomnosti až do přítomnosti stávající. Co budilo chápavý úsměv v šedesátých letech se právě díky kontinuální přítomnosti L. a M. mění v úsměv stále více strnulejší, úměrně tomu, jak se blížíme dnešku. Nejsme jiní, než byli lidé v šedesátých letech, my i "naši" aktivisté máme překvapivě mnoho společného s hrdiny tohoto příběhu.

Sebastiano Vassalli: Archeologie přítomnosti, Paseka, 2005. První české vydání

Proces

Scénář, scéna a režie: Dušan D. Pařízek

"Jsem vinen, tedy jsem...?
"Někdo Josefa K. pomluvil, takže byl jednoho rána zatčen aniž by udělal cokoli zlého…" I přes zatčení, ke kterému dojde na jeho třicáté narozeniny, se prokurista Josef K. smí volně pohybovat. Marně se snaží zjistit, z čeho je obžalován a jak by se mohl ospravedlnit. Nedosažitelně působí úřad soudu sídlící kdesi na půdě, nepochopitelný je i samotný zákon. Proces, kterého se nesmí zúčastnit nejen veřejnost, ale i sám obžalovaný, končí rozsudkem smrti. A Josef K. se záhadnému verdiktu podvolí, aniž by se dozvěděl, čím se provinil. Dva zdvořilí zmocněnci soudu ho vyzvednou a v den jeho jednatřicátých narozenin zabodnou – "jako psa".

Je pocit viny nezbytnou součástí existence? Je hledání vlastní viny smyslem bytí? Divadlo Komedie se vydává s Kafkovým nejproslulejším antihrdinou na cestu za poznáním. Cílem jsou temná zákoutí (středo-)evropské kulturní identity."

Hrají: Martin Finger, Martin Pechlát, Jiří Černý, Gabriela Míčová, Stanislav Majer, Hynek Chmelař, Ivan Acher


Divadlo Komedie
Jungmannova 1
110 00 Praha 1

www.prakomdiv.cz
Premiéra 3. září 2007

Skupina Máj 57

Císařská konírna, 17. 8. 2007 - 6. 1. 2008

"Skupina Máj 57 sdružovala v druhé polovině 50. a první polovině 60. let 20. století mladé výtvarné umělce, kteří odmítli oficiální diktát totalitní moci v oblasti umění a svobodně rozvíjeli moderní výtvarný projev. Mezi ně patřili např. Zbyněk Sekal, Robert Piesen, Jiří Balcar, Zdeněk Palcr, Stanislav Podhrázský, Andrej Bělocvětov, Jan Švankmajer atd., jejichž díla jsou dnes považována za vrchol českého moderního umění 20. století.

V roce 1957 se těmto umělcům podařilo poprvé vystoupit na veřejnost. Výstava Mladé umění – skupina Máj 57 byla první soubornou výstavou českého soudobého moderního umění po roce 1948 a měla pro české umění velký význam. Přestože toto vystoupení bylo tehdejší dobovou oficielní kritikou přijato negativně, skupina v následujících letech realizovala několik dalších výstav, během nichž se proměňovalo složení skupiny i výtvarný projev jednotlivých tvůrců. Umělci vycházeli z modernistických tradic českého i světového umění, u některých se mísily vlivy surrealismu a čím dál výrazněji se prosazovaly prvky abstrakce. Skupina byla aktivní do roku 1964, kdy politické a kulturní uvolnění otevřelo umělcům možnosti pokračovat individuální cestou, a další vývoj jen potvrdil jejich umělecké kvality.

Umělecká skupina Máj 57 svým návratem k hodnotám umělecké svobody a tvůrčímu vidění světa stojí na počátku rozvoje českého umění v šedesátých letech.

Výstava v prostoru Císařské konírny Pražského hradu bude výběrem přibližně sedmdesáti děl, která byla prezentována na výstavách skupiny, a bude soustředěna zejména na poměrně neznámé období 50. let. Ukáže také různorodost výtvarných tendencí, které skupina představovala a které i ukazují její programovou otevřenost."

Císařská konírna
110 00 Praha 1 – Hrad

www.kulturanahrade.cz