Kreativní průmysl

Na čtvrtečním zasedání zastupitelstva se pan zastupitel Žďárský řečnicky zeptal, co se stane, když neziskovka vygeneruje zisk. „Stane se podnikatelským subjektem?“ ptal se pan Žďárský. Vím, že zastupitelé nemohou být odborníky ve všech oblastech, základní orientace v právním systému by ale měla být výbavou každého občana.

Rozdíl mezi neziskouvou a podnikatelskou formou právnické osoby nespočívá v generování zisku nebo ztráty. Rozdíl je dán legislativně – zisk neziskovky musí být využit výhradně na její činnost, podnikatelský subjekt si ze ziskem může dělat co chce. Celá problematika je plně obsažena v Obchodním a Občanském zákoníku.

Kreativní průmysl

Je s podivem, že si Magistrát dosud nenechal vyhotovit studii o přínosech investic do kultury, když u případného pořádání olympiády to považuje za samozřejmost.. I díky tomu u nás přetrvává vnímání kultury jako finanční černé díry. Ve světě je tomu jinak. Divadlo se stalo součástí kreativního průmyslu, do kterého také patří film, design, hudba, výtvarné umění apod. Je to průmysl založený na tvůrčích lidech, a proto mu patří budoucnost. Příklad z Velké Británie: díky podpoře z municipálního joint-venture Advantage Creative Fund vzniklo v oblasti West Middlands 132 nových pracovních míst a 145 jich bylo zachráněno. Vzniklo 11 nových společností a 17 dalším byl umožněn rozvoj. Díky spolufinancování EU se původní rozpočet fondu navýšil až na 5 milionů liber.

V České republice výzkum o finančních přínosech kultury zkoumala pouze v 90. letech Marketingová laboratoř Ostrava. Výsledek? Jedna koruna vložená Ostravou do místní kultury vygenerovala v ekonomice dalších 1,37 korun.

Pražští radní mohou nenávratně propásnout okamžik, kdy se Praha stane živým kulturním magnetem minimálně Střední Evropy. Nejen, že do rozpočtu Prahy poplynou nemalé finanční prostředky, ale Praha se stane i příjemnějším místem k životu. A o to přece jde.