úterý 15. ledna 2008

Sigmar Polke - Eine Retrospektive

Galerie Neue Meister, 25. 10. 2007 - 27. 01. 2008

Retrospektivní výstava Sigmara Polkeho připomíná: je třeba se vracet k významných osobnostem světové malby. Důvodů je mnoho. Jedním z nich může být účelová dezinterpretace umělcova stále naplňovaného odkazu a poukazování na kontexty směrem k mladším uměleckým generacím, které jsou liché a zavádějící, a které se pouze snaží o to, svést se na cizí vlně a mít přitom krytá záda, což platí především pro české prostředí.

Sigmar Polke (1941) patří společně s Gerhardem Richtrem do kategorie umělců, jenž provedli důležitý krok v dějinách umění: oba radikálně tematizovali obraz jako místo, kde se „odehrává vlastní akt malířství" a odstartovali tak širokou diskuzi na příslušné téma, která zůstává dodnes otevřena. Zatímco u Richtra převládalo skeptické východisko k obrazu jako zobrazení, aktualizoval Polke malbu jinak - jako živé experimentální médium schopné zachytit stopy univerzálního tvůrčího zaujetí, které se nezalekne prvků banality a všednosti.

Retrospektivní výstava malířského díla Sigmara Polkeho je postavena na konstelaci tří vysoce ceněných soukromých sbírek. Sbírkovou triádu Friedera Burdy, Josefa Froehlicha a Reinera Specka propojil kurátor projektu Götz Adriani klíčovými díly, čímž dosáhl autorovy kvalitní prezentace v celé šíři jeho tvorby. Smysl pro experiment a stylový pluralismus lze zaznamenat v 60 obrazech a 114 pracích na papíře. Vedle rastrových obrazů, textilních obrazů, tekutých a lakových obrazů je představen i soubor triviálních kreseb propiskou na běžné druhy spotřebních papírů.

Polkeho přístup k malířskému médiu transformoval banalitu do kontextu obrazu a umožnil pracovat s malbou jako s neustále otevřenou platformou. Vytvořil pojem malířské ambivalence, která zaznamenala velký ohlas, a která je v rámci postkonceptuálních tendencí rozvíjena v malířství dodnes. Je ale načase zamyslet se nad tím, zda zrovna tato tvůrčí cesta může být opakována, a pokud ano, zda nevede právě pouze k onomu „opakování", a tedy do slepé uličky.

Také pojem „kapitalistický realismus" může být pro naše prostředí inspirativní i aktuální a bylo by dobré se vrátit k jeho skutečnému teoretickému podchycení z hlediska české teorie umění. Kdo se toho ale se ctí ujme?


Galerie Neue Meister
Taschenberg 2
01067 Dresden

www.skd-dresden.de

Otevřeno: Denně kromě pondělí od 10 do 18 hodin.

Žádné komentáře: