"Verhoeven vypráví příběh židovky Rachel, která jako jediná přežila masakr své rodiny a s novým jménem a odbarvenými vlasy se v okupovaném Holandsku stala členkou odboje. Díky svému půvabu a téměř instinktivnímu umění ho používat se dostane do nejvyšších nacistických kruhů, kde jako milenka nacistického pohlavára rozehraje vysokou hru ve stylu Maty Hari. Válka podle Verhoevena ale není černobílá a hra na okupanty a osvoboditele se v jeho podání značně relativizuje. I mezi odbojáři se najdou krysy a leckterý německý velitel se ukáže být milým a citlivým člověkem, který sbírá známky a na samém sklonku války chce zabránit zbytečnému krveprolití.
Zatímco česká literární i filmová tradice líčí ukrývající se Židy povětšinou jako odevzdané trpitele, hlavní hrdinka Rachel je směsí odvahy, drzosti někdejší kabaretní zpěvačky i vůle přežít, paradoxně pramenící z faktu, že nemá co ztratit. Retro stylizace půvabné herečky Carice van Houten dokonale odpovídá dobovému ideálu krásy, ať už hrdinka v úřednických šatech sedí u psacího stroje nebo zpívá u piana s květinou za uchem.
Výpravné drama má všechny atributy, které k žánru náležejí: silný příběh, milostné vzplanutí mezi lidmi, kteří si nemohou být vzdálenější, i historické konsekvence. Staromilsky natočený a vyprávěný příběh nepostrádá dynamiku - přes dvouapůlhodinovou stopáž Černá kniha bez problémů udrží tempo a diváckou pozornost.
Verhoeven dramatické momenty podbarvené instrumentální hudbou pečlivě dávkuje, ale s blížícím se koncem války příběh graduje způsobem hodným antické tragédie. Vrší dějové zvraty, osudová nedorozumění i smrt hrdinů. Již tak výjimečný příběh dostává rozměr současného - a poněkud vykonstruovaného - thrilleru.
Dějovost je bohužel akcentovaná na úkor postav a jejich motivů i prožívání. Je záhadou, jakým způsobem se idealistický německý velitel Müntz dokázal udržet na špičce vojenské hierarchie, co všechno se děje uvnitř Rachel, se můžeme většinou jen domýšlet. Hádankou zůstává i jejich vztah - možná nás do něj jeho aktéři nechtěli pustit, možná si tvůrci filmu mysleli, že lásku nacistického důstojníka a židovské odbojářky vysvětlí stejnou válečnou zkušeností a tělesnou přitažlivostí.
Nelítostně se tu naopak zobrazují paradoxy osvobozenecké euforie. Od zvrhlosti lidových soudů, přes zpozdilé vyřizování účtů s domnělými i skutečnými kolaboranty až k náklonnosti, již prokazují někdejší milenky nacistických pohlavárů kanadským spojencům.
Nečekaně aktuální rozměr Černá kniha získává v posledních dvou vteřinách, které ukazují že nejen pro Rachel to opravdu "nikdy neskončí". Že půl století trvající mír v západní Evropě neznamená klid a pokojný život o pár stovek kilometrů dál. A že přežít se dá opravdu hodně, ale vděčnost za to, že jsme to nemuseli zjistit na vlastní kůži, je na místě."
Kino Světozor
Vodičkova 41
110 00 Praha 1
www.kinosvetozor.cz