"Robert Schad (nar. 1953), současný německý sochař žijící od roku 2000 ve Francii, pracuje výhradně s ocelí. Mnohé Schadovy monumentální realizace zdobí veřejná prostranství v Německu, i mimo Evropu. Abstraktní plastiky, které působí jako odlehčené, do prostoru rozvinuté dynamické kresby, vytváří z masivních čtyřhranných kovových tyčí. Lámané zakřivené linie „trojrozměrných kreseb“ vyjadřují tělesné pocity a zároveň definují a rytmicky člení prostor, ve kterém jsou umístěny. Výstava představí výběr novějších ocelových plastik a kreseb."Objekty působí jinak zblízka a jinak s odstupem, ale vždy silně a velmi hravě. Zkuste si najít v soše "okénko" a podívat se dovnitř. Možná také budete mít pocit, že se nedíváte do sochy, ale do jakéhosi zrcadlového bludiště, kde se váš pohled láme do všech možných směrů a vy nevíte kde skončí.
Národní galerie v Praze - Veletržní palác
Dukelských hrdinů 47
170 00 Praha 7 - Holešovice
08.12.2006 - 11.02.2007
ochoz a respirium 5. patra
www.ngprague.cz
Otevřeno denně mimo pondělí od 10 do 18 hodin.
5 komentářů:
No teda, pane T. Vám se opravdu ten Roberd Schad líbil?!?! Vždyť je to tak jednoduché, bez nápadu a hlavně nudné. A nudu v umění to já nemám ráda. Myslíte si, že toto umění je opravdu tak kvalitní, aby mohlo být vystaveno v Národní galerii? Já tedy myslím, že ne!!!
Milá vavrovko, opravdu to je jednoduché, ale rozhodně ne nudné. Mám rád abstraktní umění, protože právě to mi poskytuje možnost k objevování, zkoumání a přemýšlení třeba o úplně jiných věcech. Čím nekonkrétnější, tím lepší. A ideálně bez názvu. O patro nižší 19. století mě naopak svou konkrétností zcela uspalo.
Schad je navíc výborný v používání jednoho druhu materiálu a celá výstava tak působí na bílém pozadí velmi kontrastně. Z dálky vypadají objekty jako namalované a co je vidět zblízka jsem již psal.
O vhodnosti výstavy do Nacionální galerie nic nevím, ale proč ne?
Milý pane T., ne nadarmo se říká proti gustu žádný dyšputát, ale s tímto gustem jste mne opravdu zklamal. Píšete "Schad je navíc výborný v používání jednoho druhu materiálu...", opravdu si myslíte, že je výborný? Pro mne je jeho "Ocel a čas" zbytečným čerpáním jednoho tématu, které autor vyčerpal již prvními třemi sochami této série.
Bohužel jsem byla přítomna na vernisáži této výstavy. Navštívila ji opravdu hrstka lidí, snad přátel. Proto na mne celá akce působí dojmem "mám kamaráda, sochaře, celkem umí řemeslo. chtěl by výstavu v Národní galerii, záštitu převezme německý velvyslanec a já zaplatím všechny náklady. nešlo by to nějak udělat?". Mimochodem k výstavě ani Národní galerie nevydala tiskovou zprávu.
U mne prostě propadl.
Aha, Vy to kolegyně vnímáte včetně názvu.. Jsem název zapoměl hned po přečtení a oddal se každému objektu zvlášť a jednotlivě.
Celkem mi je jedno, co autor dílem myslel, považuju to za nesdělitelné. Lepší je prozkoumat co to vzbudí ve mě a pak až případně konfrontovat. Nemám rád systém "Co tím chtěl básník říci?" s jedinou pravdou.
O organizačním pozadí celé akce nemám tušení, ale co jsem slyšel např. o Pražském jaru mě dost zklamalo a překvapilo.
Neříkám, že mne zajímá, co tím chtěl básník říci, v tomto případě by to totiž nejspíš ani on sám nevěděl. Tři, čtyři objekty, vystavené v nějakém komorním prostoru by dle mého názoru působily lépe než takovéto zahlcení, které prostě a jednoduše ukazuje "já jsem Robert Schad a umím vařit ocel". Řemeslo prostě nepatří do "nejvýznamější" výstavní instituce v naší zemi.
Howgh.
Okomentovat