"Jedna z nejznámějších a vedle Invalidních sourozenců asi jedna z nejvíce ceněných Bondyho próz (samizdatově poprvé roku 1976) je vybudována na reáliích pravěké, neolitické společnosti, jíž však prorůstají prvky soudobého policejního „komunistického" státu. Na osudech stárnoucího „šamana", tedy jakéhosi duchovního vůdce tlupy, se odráží pervertovanost doby: kompromisnictví, zvůle mocných, manipulace lidmi, snaha přežít na úkor bližního: „ďáblův svět", v němž již není naděje na obrat k lepšímu, na východisko, na uchování morálních hodnot. Již I. M. Jirous kdysi poukázal na skutečnost, že ústřední postava je stylizovaným autorovým autoportrétem, v němž se sebeobžaloba mísí s apologií. Šaman je mj. jednou z mála Bondyho próz, doplněných též ad hoc psaným cyklem básní, tedy dílem, v němž je překračován rozpor mezi „didaktickou" epikou a „autokonfesní" lyrikou. Dílo vychází poprvé v nezkrácené, necenzurované podobě." 
"Mytologie jsou jedním z nejvýznamnějších Barthesových děl. Úvodní část tvoří řada krátkých a snad až překvapivě zábavných, ovšem mimořádně dobře propracovaných úvah o některých dobových aspektech konzumní společnosti (wrestling, astrologie, kuchařské recepty v časopisech); druhá část je pokusem zasadit tyto texty do obecnějšího teoretického rámce. Je pozoruhodná mimo jiné tím, že jde o jeden z prvních pokusů o aplikaci sémiologického přístupu na konkrétní kulturní jevy (v tomto ohledu bude mít Barthes nesčetné množství následovníků v oblasti teorie kultury, literární teorie, ale i politologie nebo třeba gender studies). Mytologie zásadním způsobem přispěly k proměně francouzské intelektuální scény ve druhé polovině 20. století: jsou jedním z prvních projevů nástupu nového způsobu uvažování, které se vzdá fenomenologické a existencialistiké orientace (Sartre, Camus, Merleau-Ponty) ve prospěch strukturální a synchronní analýzy dějinných i aktuálních jevů (Foucault, Althusser, Derrida aj.)."
"Robert Schad (nar. 1953), současný německý sochař žijící od roku 2000 ve Francii, pracuje výhradně s ocelí. Mnohé Schadovy monumentální realizace zdobí veřejná prostranství v Německu, i mimo Evropu. Abstraktní plastiky, které působí jako odlehčené, do prostoru rozvinuté dynamické kresby, vytváří z masivních čtyřhranných kovových tyčí. Lámané zakřivené linie „trojrozměrných kreseb“ vyjadřují tělesné pocity a zároveň definují a rytmicky člení prostor, ve kterém jsou umístěny. Výstava představí výběr novějších ocelových plastik a kreseb."
Daniel Besse: ŘediteléV pražském Goethe-Institutu se ve dnech 12. a 13. ledna uskuteční konference (německy, česky, slovensky se simultánním tlumočením) na téma recepce východoevropského umění v západní Evropě od 60. let do dneška. Úvodní přednášku bude mít Hans-Peter Riese , kritik umění Frankfurter Allgemeine zeitung.
První diskuze se zaměří na postavení východoevropského umění na Západě od 60. let do roku 1989, ve stínu pojmů „západního umění“ a „studené války“ (Dr. Zdeněk Felix, Berlín, bývalý ředitel Hamburských Deichtorhallen, Matthias Flügge, Akademie výtvarných umění Berlín a Jiří Ševčík, Akademie výtvarných umění Praha; moderátorem bude Dušan Brozman, kurátor a kunsthistorik, Praha.
Druhá diskuze se bude zabývat současnou situací „rozšířené Evropy“ určovanou napětím mezi svobodou, globalizací a trhem (Marius Babias, publicista a kurátor, Berlín, Mária Hlavajová, ředitelka BAK, basis voor actuele kunst, Utrecht a Dr. Barbara Steiner, ředitelka Galerie pro současné umění v Lipsku. Moderace: Dr. Ursula Zeller (ifa Stuttgart).
Program:
pátek, 12. ledna:
15:00 zahajovací přednáška Hans-Peter Riese
16:15 – 18:30 1. panelová diskuze
sobota, 13. ledna:
10:30 – 12:30 2. panelová diskuze
Po Moravské galerii v Brně a Východočeské galerii v Pardubicích je od 9. prosince 2006 do 25. února 2007