Palác Kinských
Staroměstské náměstí 12
110 00 Praha 1
Otevřeno každý den od 10 do 18 hodin.
www.ngprague.cz
nepravidelny blog o tom co vavrovka nebo T. vyhodnotili jako veledulezite
Od 13.11.2006 do 20.2.2007 probíhá v Galerii Zlatá Husa výstava Aleše Veselého a Bedřicha Dlouhého.
Řetězec Paneria po Praze provozuje celkem 15 pekáren, kde si můžete dát obloženou bagetu dle Vaší chutě, křupavé panini, čerstvý salát, či sladké koláče, k tomu všemu café Lavazza. Nejlepší z panerií najdete na Újezdě. Je vždycky krásně provoněná, není přeplněná turisty a má nejširší sortiment. Hlavně nezapomeňte ochutnat jejich hruškový, ořechový či višňový koláč.
Psychoanalytik Sigmund Freud bude mít sochu na Kozím plácku. Ke 150. výročí jeho narození byla Pražským magistrátem ve spolupráci s radnicí Prahy 1 a skupinou PPF, coby generálním partnerem, uspořádána neformální sochařská soutěž na Freudův pomník. Autorem vítězného návrhu je Michal Gabriel. Porota jej vybrala z devíti velkých jmen. Neuspěli Jiří Beránek, David Černý, Kurt Gebauer, Radim Hanke, Zdeněk Lhotský, Stefan Milkov, Alexandr Pečev ani Jaroslav Róna.
Profesor Otto Wichterle, zakladatel Ústavu makromolekulární chemie AV ČR, byl jedním z nejvýznamnějších českých chemiků. Proto se městská část Praha 6 rozhodla, že mu zřídí před budovou jím založeného ústavu pomník. Veřejnou soutěž vyhrál sochař Michal Gabriel. Výsledek jeho práce máte právě před sebou...
Liberecká restaurace ZOO 1320 se nachází v parku naproti muzeu v prvním patře Golfcentra Liberec. Při její návštěvě se bezesporu budete cítit velmi příjemně, jak díky modernímu a pohodlnému interiéru, tak díky perfektní obsluze. A menu? Vynikající. Určitě ochutnejte Lívance s javorovým sirupem!
Na bienále současného umění v Benátkách, nejvýznamnější české prezentaci v cizině, bude české a slovenské umělce příští rok reprezentovat výtvarnice Irena Jůzová. Její návrh na výstavní expozici vybrala minulý komise v čele s ředitelem Národní galerie Milanem Knížákem.
Ladislav Kesner: Marketing a management muzeí a památek
Ladislav Sutnar - Design in Action
Liz Lochhead: Perfect Days
Lenka Lagronová: Etty Hillesum Holandsko pod nacistickou okupací. V jednom bytě se na okamžik setkávají čtyři Židé, kteří si v bizarní pospolitosti na prahu koncentračního tábora snaží udržet víru ve smysluplnost lidského života. Žít v Keni, napsala bych o Etty: HIV pozitivní žena hledá HIV pozitivního muže pro pozitivní život.
Hrají: Lucie Trmíková, Alois Švehlík, Magdaléna Sidonová, Miloslav Mejzlík

Literární alter ego amerického undergroundového spisovatele Charlese Bukowského Henry Chinaski je hlavním aktérem filmu Faktótum, jehož scénář vycházel ze stejnojmenné knihy i z dalších próz dotyčného autora. Zaznamenává denní stereotyp provoz ještě neznámého literáta, který psaní povídek prokládá bujarou alkoholizací a erotickými hrátkami s nevázanými ženami. Občas si najde příležitostné zaměstnání, kde brzy zklame a je vyhozen. Střídání pracovních míst je podobné jako střídání partnerek. I delší vztah, který naváže s dívkou Jan, žijící v obdobném "volném stylu", se rozpadne, stejně jako známost s výstřední Laurou z lepší rodiny. Chinaski neuspěje ani u svých rodičů, které navštíví. Rozhořčený otec ho vykáže jako asociálního povaleče. Filmové vyprávění provází Chinaského sarkastický komentář s jeho humornými aforismy a sebeironickými sentencemi.
Kino Oko
Františka Křížka 15
170 00 Praha 7
www.biooko.cz
Křižník Potěmkin byl natočen v poměrně krátké době v Oděse za účasti několika herců, místního obyvatelstva a námořnictva. Sergej Ejzenštejn v něm zobrazuje klíčové události revolučního roku 1905 a svůj zájem soustředí zejména na vzpouru na křižníku Potěmkin. Po vzoru antické tragédie rozdělil film do pěti dějství – kapitol (Začátek vzpoury, Povstání, Pohřeb Vakulinčuka, Masakr na oděských schodech a Vítězná plavba) a hrdinou svého dramatu neučinil individualitu, ale masu – zástup lidí tvořících dějiny. Na davových scénách se podílelo leckdy i 10 000 osob a Ejzenštejn zde mohl uplatnit avantgardní principy „masové pantomimy”, které již dříve vyzkoušel na divadle. Dílo oslavuje sílu solidarity, ale režisér v něm především dokázal využít nové formální postupy, které znamenaly výrazný zlom ve vývoji filmové řeči. V jeho tzv. intelektuální montáži statické záběry přerušují vrcholně expresivní scény a patos a napětí vzrůstá s rytmickým střídáním obrazových pasáží i mezititulků, což se Ejzenštejnovi nejlépe podařilo aplikovat ve scéně masakru na oděských schodech, která v divákovi dokáže evokovat skutečný pocit hrůzy.
Film se – pro své případné negativní působení na diváky a kvůli podněcování k revoluci – dostával na plátna kin všude na světě v cenzurou okleštěné podobě a nemilosrdné zásahy do jeho celistvosti jej zbavovaly původní působivosti. V roce 1950 byl ozvučen a hudbu k němu složil Nikolaj Krjukov. V letech 1952 a 1958 jej hlasování Mezinárodního výboru pro dějiny filmu označilo za „nejlepší film všech dob”.
Kino Oko
Františka Křížka 15
170 00 Praha 7
www.biooko.cz
"Projekt 100"
Vítejte ve světě monstrózního labyrintu, kde jsou všichni obyvatelé ve stereotypních uniformách a odlidštěnou vizáž jím dodává nepřehlédnutelný lesk holohlavých lebek. Hlavní hrdina (Robert Duvall) je jedním z mnoha nádeníků v ohromném lidském mraveništi, jeho "osobnost" je symbolicky zredukována do znaků - THX 1138. Jeden z mnoha, kterého pohltila všeobjímající mašinérie. Film není komedie, ale drama, jinak by možná tvůrce mohl hledat odlehčující paralelu s Chaplinovou Moderní dobou. K procitnutí THX dopomůže základní lidská emoce, láska, a to jak jinak než v duchu revoltující generace mladých tvůrců, THX okusí "zapovězené ovoce" a přijde o panictví. Prozření mu zprostředkuje soulož se spolubydlící LUH 3417. Následně je ale LUH zabita a plod umístěn do zkumavky. THX se snaží utéct, ale je to vůbec možné? Lucas zaujme nejen příběhem, ale hlavně vizuální stylizací do spektra studených barev. Zdi kolem jsou bílé, uniformy rovněž a stejně tak bezbarvý, dokonale hrůzně sterilní, je design pokojů. Lidé v nich žijí jen z donucení, bez vyšší motivace. Možná, že je to další stádium civilizace, kde již neexistuje "velitel," jen komerční náboženství s automatickými zpovědnicemi. "Kup si barbiturát, užij si ho... cítils to? Kup si víc... a víc! Budiž ti odpuštěno, synu."
Krzysztof Kieślowski: Dvojí život Veroniky
Emir Kusturica: Arizona Dream
Jan Němec: ToyenDvanáctý Kim Ki-dukův film, elegicky laděné podobenství, vypráví poetický příběh pozdní lásky šedesátiletého muže, který žije na lodi kotvící na otevřeném moři. Společnicí nemluvného lodníka, a také zdatného lučištníka, je půvabná šestnáctiletá dívka, kterou jako dítě nalezl, vychoval a hluboce si ji zamiloval. Trpělivě odpočítává dny s blížícím se datem jejích sedmnáctin, kdy chystá svatbu. Jejich poklidné, pomalu plynoucí soužití oddělené od civilizace občas narušují vetřelci z pevniny, které sem láká rybolov. Až jednou zavítá na starou, pomalovanou loď sympatický mladík. Pěstoun s velkou nelibostí pozoruje, že jeho mladičké nevěstě padl do oka. Pro starého muže, vyznávajícího archaické rituály, má významnou funkci luk. Nejen jako rychlá a přesná zbraň, jíž si hájí svébytnou existenci, ale slouží mu i k věštění budoucnosti nebo jako hudební nástroj. Luk s ostrými šípy je zástupným symbolem jeho síly i mužství.
Kino Oko
Františka Křížka 15
170 00 Praha 7
www.biooko.cz
Kim Ki Duk: Jaro, léto, podzim, zima... a jaro
Kim Ki Duk: ČasFilm pojednáva o mileneckém páru, kde dívka najednou začne pochybovat o lásce svého přítele a neváhá podstoupit dokonce plastickou operaci obličeje a úplně pozměnit svůj vzhled, aby byla pro něj pořád atraktivní a neokoukaná. Kim Ki duk se zabývá opět svým oblíbeným tématem medzilidských vztahů, lásky a lidské přirozenosti, které vyhrotí tentokrát až k tématu změny fyzické podoby.
Hrají:Jung-woo Ha, Hyeon-a Seong, Ji-yeon Pak
Oko
Františka Křížka 15
170 00 Praha 7
www.biooko.cz
Kim Ki Duk: 3 iron
Dagmar Knöpfel: A tou nocí nevidím ani jedinou hvězduSynopse Ostrova působí kýčovitě: krásná a dobrovolně němá Hui-džin pracuje jako převoznice na jezeře: přes den prodává rybářům přebývajícím v barevných hausbótech občerstvení a v noci svoje tělo. Jednoho dne se v jedné z plovoucích chatek ubytuje bývalý policista Hjon-sik, jenž zabil svou přítelkyni i jejího milence a nyní je na útěku.
Tuto irskou hospůdku najdete v Holešovicích pár kroků od Veletržního paláce. Nahoře je klasický irský pub nabízející pivo a whiskey co hrdlo ráčí. V suterénu se pak nachází vynikající restaurace se stylovým interiérem lodního podpalubí. Do O'briena se chodí výhradně na steaky, a že teda jsou. K mým osobním tipům patří 300 g Rumpsteak na grilu s barevnými fazolkami na slanině. Pro labužníky bude bezesporu neodolatelný Tatarský biftek z pravé svíčkové s topinkami. K tomu všemu lahev čeveného vína dle vinného lístku a budete se cítit jako v nebi.
Vynikající a mnoha návštěvami prověřená afghánská restaurace se stylovým interiérem v perském stylu. Ochutnejte Vegetarian čalaou, Ašhak s basmati rýží nebo Morgh čalaou.
Kim Ki Duk: Samaritánka
Botho Strauß: Zhanobení
Peter Brook: Sizwe Banzi je mrtev „Co se to na tom podělaným světě děje ? Co po mně kdo chce ? Co je na mně špatnýho?
Jsem člověk : mám oči, uši ! Mám hlavu a můžu myslet ! Co na mně nehraje ? Podívejte se ! Jsem člověk ! “
Nejnovější inscenace režisérské legendy moderního divadla a jeho pařížského Mezinárodního centra divadelního výzkumu — Théâtre Bouffes du Nord. Realizováno ve spolupráci s Divadlem Archa a Festivalem Tvůrčí Afrika, aneb všichni jsme Afričani.
Narodil se v roce 1967 v Tel Avivu a v současnosti patří k nejoblíbenějším spisovatelům mladé generace v Izraeli.
Ve výstavních sálech Obecního domu probíhá ve dnech 15.11.2006 až 18.2.2007 výstava V barvách chorobných: idea dekadence a umění v českých zemích 1880 - 1914.
Výstava současné české malby Akné ze sbírky Richarda Adama probíhá v pražském Rudolfinu od 5.10. do 30.12. 2006.